Nezaplacená pohledávka se zpravidla nestane obtížně vymahatelnou ze dne na den. Problém narůstá postupně. Dlužník nejprve požádá o odklad, potom slíbí platbu „příští týden“ a nakonec zcela přestane komunikovat.
Věřitel v takové situaci často udělá jednu ze dvou chyb. Buď čeká příliš dlouho, nebo se naopak bez předchozího prověření pustí do soudního sporu. Rozumný postup však začíná jinak. Nejprve je třeba zjistit, zda lze pohledávku prokázat, zda nehrozí její promlčení a zda je reálné od dlužníka peníze skutečně získat.
Pro vymáhání pohledávky není rozhodující pouze to, co se mezi věřitelem a dlužníkem stalo. Podstatné je také to, co lze doložit.
Nejlepší výchozí pozici poskytuje srozumitelná písemná smlouva. Její absence ale ještě nemusí znamenat, že pohledávku nelze vymáhat. Důležitými důkazy mohou být objednávky, e-maily, faktury, dodací listy, předávací protokoly, bankovní výpisy nebo zprávy, ve kterých dlužník svůj závazek potvrzuje.
Samotná faktura přitom nemusí vždy stačit. Faktura zpravidla pouze dokládá, jakou částku věřitel vyúčtoval, nikoli bez dalšího to, že si dlužník plnění objednal a že jej také obdržel. U nezaplacené faktury proto bývá důležité dohledat objednávku a doklad o dodání zboží nebo provedení díla.
Právní posouzení podkladů může odhalit slabé místo dříve, než věřitel vynaloží peníze na soudní řízení. Stejně tak může ukázat, že zdánlivě chybějící důkaz se nachází například v běžné e-mailové komunikaci. Současně je třeba zkontrolovat splatnost pohledávky, správně vypočítat její výši a ověřit promlčení. Obecná promlčecí lhůta činí tři roky, její počátek a délka se však mohou podle okolností lišit. Pouhé zaslání upomínky běh promlčecí lhůty nezastaví.
Vyhrát soudní spor proti dlužníkovi, který nemá žádný postižitelný majetek, může znamenat pouze drahé vítězství na papíře. Ještě před zahájením soudního řízení proto dává smysl zjistit alespoň základní informace o jeho majetkové situaci.
Z insolvenčního rejstříku lze ověřit, zda bylo vůči dlužníkovi zahájeno insolvenční řízení. Centrální evidence exekucí poskytne základní informace o evidovaných exekucích vedených soudními exekutory. U podnikatelů mohou být důležité také obchodní rejstřík, sbírka listin a další veřejné databáze. V některých případech může mít význam také kontrola katastru nemovitostí.
Žádný z těchto zdrojů neposkytuje úplný obraz o majetku a závazcích dlužníka. Jejich kombinace však může ukázat důležité varovné signály.
Je-li vůči dlužníkovi vydáno rozhodnutí o úpadku, je u většiny pohledávek nutné podat přihlášku ve lhůtě uvedené v tomto rozhodnutí, která činí zpravidla dva měsíce. Jestliže proti němu probíhá větší počet exekucí, je namístě pečlivě zvážit ekonomický smysl nákladů na vymáhání. U dlužníka, který majetek má, ale pouze odmítá komunikovat, může být naopak vhodné postupovat důrazněji.
Předžalobní výzva není pouze další upomínkou. Měla by jasně uvádět, z čeho pohledávka vznikla, jaká částka je požadována, kdy se stala splatnou a v jaké lhůtě má dlužník zaplatit. Součástí může být také vyčíslení úroků z prodlení a upozornění na další postup, včetně možného podání žaloby.
Výzva má význam také pro rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení. Není podmínkou pro podání žaloby, její absence však může ovlivnit, zda soud úspěšnému věřiteli přizná náhradu nákladů soudního řízení. Věřitel by ji proto měl dlužníkovi zaslat nejméně sedm dnů před podáním žaloby na adresu pro doručování nebo na jeho poslední známou adresu a uchovat doklad o odeslání.
Výzva odeslaná advokátem může dlužníkovi ukázat, že věřitel je připraven ve vymáhání pokračovat. Její přínos však nespočívá jen v hlavičce advokátní kanceláře. Důležité je správně vyčíslit nárok, ověřit adresu a připravit obsah tak, aby na výzvu mohla v případě potřeby navázat žaloba.
Dobře připravená výzva může vést k zaplacení, k dohodě nebo alespoň k tomu, že dlužník sdělí své námitky. I to je pro věřitele užitečné. Je lepší zjistit před soudem, že dlužník namítá vady díla nebo započtení jiné pohledávky, než se to dozvědět až z odporu proti platebnímu rozkazu.
Ne každá pohledávka musí skončit u soudu. Pokud dlužník dluh uznává a jeho potíže jsou pouze dočasné, může být rozumným řešením splátkový kalendář.
Dohoda by však neměla zůstat u dalšího neurčitého slibu. Měla by písemně potvrdit existenci a výši dluhu, stanovit přesné termíny splátek a upravit následky jejich nedodržení. U vyšších částek lze zvážit také vhodné zajištění nebo notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který umožní přímé exekuční vymáhání dlužné částky, pokud dlužník dluh ve lhůtě neuhradí.
Právě zde se často ukáže rozdíl mezi dohodou, která skutečně zlepšuje postavení věřitele, a dohodou, která pouze poskytne dlužníkovi další čas. Nejlepším výsledkem totiž nemusí být rozsudek. Často jím je právě rychlá a dostatečně zajištěná dohoda, která vede k zaplacení bez několikaletého sporu.
Pokud dlužník nezaplatí a dohoda není možná, může věřitel uplatnit pohledávku u soudu. U dostatečně doloženého peněžitého nároku může soud vydat tzv. elektronický platební rozkaz. Podá-li proti němu dlužník odpor, pokračuje řízení jako běžný soudní spor a věřitel musí svůj nárok prokázat.
Ani pravomocné a vykonatelné rozhodnutí však samo nepřevede peníze na účet věřitele. Pokud dlužník dobrovolně nezaplatí, může následovat exekuce. Pokud je vůči dlužníkovi vedeno insolvenční řízení, další postup se zásadně mění. U většiny pohledávek je nutné podat přihlášku nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím o úpadku.
Vymáhání je proto vhodné vnímat jako jeden navazující proces, nikoli jako soubor izolovaných úkonů. Již při první kontrole podkladů je dobré myslet na to, co bude případně nutné prokázat soudu a zda může mít získané rozhodnutí reálný ekonomický význam.
To je také hlavní výhoda souvislé spolupráce s advokátem. Nejde pouze o sepsání jednoho dopisu nebo žaloby. Advokát může posoudit sílu nároku, prověřit dostupné informace o dlužníkovi, upozornit na rizika, převzít komunikaci a vést případ od první výzvy až po případnou exekuci nebo insolvenční řízení.
Jednoduchou upomínku může věřitel dlužníkovi zaslat sám. Odborné posouzení má největší význam zejména tehdy, když:
Smyslem odborného posouzení není automaticky doporučit žalobu. Stejně cenný může být závěr, že další vymáhání nedává ekonomický smysl nebo že je výhodnější uzavřít dobře zajištěnou dohodu. Věřitel se tak může rozhodnout s ohledem na důkazy, očekávané náklady a situaci dlužníka.
Pro prvotní posouzení je vhodné připravit smlouvu nebo objednávku, vystavené faktury, doklady o poskytnutém plnění, dosavadní komunikaci a základní identifikační údaje dlužníka.
Naše advokátní kancelář pomáhá klientům s vymáháním pohledávek od posouzení případu přes mimosoudní jednání až po případné soudní, exekuční či insolvenční řízení. Po prostudování podkladů lze zpravidla určit, jaký další postup dává v konkrétní situaci smysl a s jakými náklady je potřeba počítat. Pokud řešíte nezaplacenou pohledávku, kontaktujte nás a rádi s vámi probereme možnosti dalšího postupu.
Tento článek má obecný informační charakter, vychází z právního stavu ke dni 20. 8. 2026 a nenahrazuje individuální právní posouzení konkrétního případu.
Máte nepovolenou přístavbu, garáž, terasu, zahradní domek, část rodinného domu, nebo celou stavbu, která byla provedena jinak, než umožňovalo stavební povolení nebo byla zhotovena zcela bez povolení? Pak…
Zobrazit článekVěřitel se o insolvenčním řízení svého dlužníka často dozví až při kontrole insolvenčního rejstříku. V takové chvíli je třeba rychle zjistit, v jaké fázi se řízení nachází a zda již běží lhůta pro přihlášení pohledávky.
Zobrazit článekDozvěděli jste se, že soused plánuje stavbu, se kterou nesouhlasíte? Nový dům má stát těsně u hranice vašeho pozemku, z oken či teras má být vidět přímo k…
Zobrazit článek