Mám nepovolenou (černou) stavbu – co teď?

Existence nepovolené (tzv. černé) stavby není v České republice situace nikterak neobvyklá, dle oficiálních odhadů vzniká v České republice až 20 % všech staveb bez příslušného povolení. Z uvedeného důvodu nový stavební zákon přinesl oproti stávající právní úpravě změny pro dodatečné povolení nepovolené stavby. Tento článek poskytuje stručný přehled, jak lze postupovat v případě, že byla stavebníkovi oznámena existence černé stavby a zahájeno příslušné řízení o jejím odstranění.

Co je to černá stavba?

„Černou stavbou“ se rozumí jakákoli stavba, která byla postavena nebo je právě budována, popř. jinak upravována bez potřebného povolení stavebního úřadu. Důležité je zdůraznit, že tento nezákonný postup stavebníka nelze promlčet. Řízení o odstranění černé stavby je tedy možné zahájit i po dlouhé době od provedení stavebních prací. Stejně tak je možné i dlouhou dobu po zhotovení černé stavby udělit za tuto činnost pokutu, která je dle aktuálního znění zákona omezena horní výší 2 mil. Kč.

Kontrolní prohlídka stavby

Dozví-li se stavební úřad o existenci černé stavby, provede zpravidla před samotným zahájením řízení o jejím odstranění prohlídku na místě. Pokud stavební úřad dospěje k závěru, že se jedná o černou stavbu, bude následovat zahájení řízení o jejím odstranění. Dalším krokem, který lze očekávat, je doručení oznámení o zahájení tohoto řízení od stavebního úřadu. V takovéto situaci ještě není třeba propadat panice, zákon stále umožňuje stavbu dodatečně povolit.

Nepovolenou stavbu lze povolit i po zahájení řízení o jejím odstranění

Stavební úřad je povinen v rámci oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby vyrozumět stavebníka o možnosti požádat o její dodatečné povolení, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto oznámení. Pokud tak stavebník učiní, řízení o odstranění stavby bude přerušeno, dokud nebude žádost o dodatečné povolení vyřízena. Pokud však lhůtu 30 dnů necháte marně uplynout bez toho, aniž byste podali žádost o dodatečné povolení, stavbu již nelze dodatečně povolit.

K okamžiku podání žádosti o dodatečné povolení stavby dle zákona již musíte mít k dispozici projektovou dokumentaci stavby a podat ji společně s žádostí. Vzhledem ke třicetidenní lhůtě je téměř nemožné obstarat si kompletní projektovou dokumentaci pro dodatečně povolovanou stavbu. Zákon však nevylučuje podání neúplné dokumentace. Pokud tedy stavebník podá alespoň část dokumentace, stavební úřad jej vyzve k jejímu doplnění a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

Zároveň je ve většině případů nutné zažádat o vyjádření a stanoviska dotčených orgánů a vyjádření správců dopravní a technické infrastruktury, která jsou podkladem pro vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. V praxi je pro laika většinou složité zjistit, o vyjádření a stanoviska kterých dotčených orgánu má žádat. Nápomocný v tomto ohledu může být zejména stavební úřad. Zároveň je přinejmenším vhodné, aby se dotčené orgány vyjadřovaly k téže projektové dokumentaci, resp. téže verzi projektové dokumentace (zejména v případě složitějších záměru jsou v praxi běžné dodatky a aktualizace), jako stavební úřad.

Sousedé se stavbou nesouhlasí

Pokud sousedé se stavbou nesouhlasí, neznamená to, že ji nelze dodatečně povolit. Až na naprosté výjimky není souhlas sousedů pro povolení záměru nutný, tzn. soused až na výjimky (viz níže) nemá právo veta.

Soused může v řízení o dodatečném povolení uplatnit svá zákonná práva, zejména nahlížet do spisu, uplatnit námitky či podat odvolání. V aktuální praxi povolování stavebních záměrů je zároveň běžné, že sousedé mezi sebou jednají a dochází k uzavírání dohod pro účely povolovacího procesu. Uvedené dohody přitom často přispějí k dodatečnému povolení.

Dodatečné povolení stavby

Abyste byli s žádostí o dodatečné povolení úspěšní, musíte splnit několik zákonných podmínek. Za prvé je třeba, aby stavba splňovala zejména následující obecné požadavky kladené na každý stavební záměr:

  • stavba musí být umístěna v souladu s územním plánem a dalšími opatřeními v rámci územního plánování,
  • nemá-li obec územní plán, musí být stavba zejména v souladu s charakterem území a s požadavky na ochranu kulturně historických, architektonických a urbanistických hodnot v území,
  • splňovat požadavky kladené stavebním zákonem a jinými veřejnoprávními předpisy na stavební záměry (např. pro umisťování staveb v záplavových územích dle zákona č. 100/2001 Sb., nebo ochranném pásmu drážní infrastruktury dle zákona č. 266/1994 Sb.) a
  • umístění dodatečně povolované stavby nesmí představovat neoprávněný zásah do práv dotčených osob, kterými jsou zejména vlastníci sousedních pozemků.

Dále je v rámci řízení o dodatečném povolení stavby nutné nad rámec uvedeného splnit speciální podmínky. Zejména se jedná o bezpodmínečné splnění obecných požadavků na výstavbu dle prováděcího předpisu (např. odstupové vzdálenosti od hranic sousedního pozemku). Výjimku z těchto pravidel lze přitom na rozdíl od běžného povolovacího procesu udělit pouze v případě souhlasu dotčeného souseda.

Pokud splníte veškeré výše shrnuté podmínky, bude vaše stavba dodatečně povolena.

Jestliže se ocitnete v  situaci, kdy řešíte problematiku černé stavby a hledáte podrobnější informace či právní zastoupení, neváhejte se na nás obrátit. Rádi vám poskytneme  právní konzultaci, sepíšeme veškeré potřebné dokumenty a zastoupíme vás před stavebními úřady nebo soudy.